Noční brnění rukou není vždy jen přeležení. O příčině napoví prsty i první minuta po probuzení

Probudit se s necitlivou nebo brnící rukou nemusí automaticky znamenat zdravotní problém. Pokud se ale potíže vracejí, zasahují stále stejné prsty, budí člověka několikrát za noc nebo přetrvávají i po probuzení, samotné přeležení už nemusí být dostatečným vysvětlením. Důležitější než okamžitá intenzita brnění je jeho vzorec – kde začíná, jak souvisí s polohou zápěstí, lokte či krku a zda se během dne přidává slabší úchop nebo neobratnost ruky. Právě tyto informace pomáhají určit, ve které části své dráhy může být nerv drážděný. 

 

Noční brnění je zrádné tím, že několik odlišných problémů může člověk vnímat téměř stejně. Krátkodobý tlak na ruku při spánku, útlak nervu v zápěstí, dlouhé ohnutí lokte i dráždění nervového kořene v oblasti krční páteře mohou vyvolat mravenčení, pálení nebo ztrátu citlivosti. Místo, kde člověk potíže cítí, přitom nemusí být místem, kde skutečně vznikají.

 

„Brnění samo o sobě není diagnóza, ale informace o tom, že nervová struktura v určité chvíli nevede signál obvyklým způsobem. Jednorázová epizoda, která po změně polohy rychle odezní, se proto posuzuje jinak než stav, který člověka budí několik nocí po sobě nebo se začíná připomínat také během dne,“ vysvětluje Pavol Kostka, vedoucí lékař Kliniky impedanční terapie.

 

Během spánku může zůstat zápěstí dlouho zalomené pod polštářem, loket výrazně ohnutý nebo paže zasunutá pod tělem. Pokud se po změně polohy citlivost rychle a úplně vrátí a situace se neopakuje, mohlo skutečně jít jen o přechodný tlak. Zpozornět je vhodné tehdy, když se brnění pravidelně vrací ve stejné oblasti, trvá stále déle nebo se objevuje také při řízení, práci s počítačem či držení telefonu.

 

První minuta po probuzení může napovědět nejvíc

Při nočním brnění má smysl zapamatovat si čtyři podrobnosti: které prsty jsou zasaženy, zda jde o jednu, nebo obě ruce, v jaké poloze byla paže a za jak dlouho se citlivost po narovnání končetiny vrátí. Důležité je také sledovat, zda se přidává bolest krku, ramene nebo lokte a zda ruka po probuzení nezůstává těžká, slabá či méně citlivá. Krátký několikadenní záznam diagnózu neurčí, může ale ukázat opakující se souvislost, kterou člověk během jednotlivých nocí přehlédne.

 

„Lidé často řeknou, že je brněla celá ruka, ale už nevědí, zda šlo hlavně o palec, prostředník nebo malíček. Právě rozložení příznaků může být pro určení původu problému podstatnější než jejich momentální síla. Pro vyšetření je užitečné také vědět, zda potíže po probuzení zcela zmizí, nebo přetrvávají ještě během dopoledne,“ upozorňuje Kristína Gašpercová, fyzioterapeut Kliniky impedanční terapie.

 

Brnění palce, ukazováku a prostředníku, případně části prsteníku, může odpovídat útlaku středového nervu v karpálním tunelu. Typické bývá noční buzení, potřeba ruku protřepat a postupné přidávání obtíží při činnostech, které zatěžují zápěstí. Při výraznějším postižení se může objevit slabší úchop, vypadávání předmětů nebo zhoršení jemné motoriky. „Pokud brní hlavně malíček a malíková část prsteníku, může být drážděný loketní nerv. Potíže se často zhoršují při dlouhém ohnutí lokte, například při spaní s rukou u obličeje, telefonování nebo opírání lokte o pevnou podložku,“ dodává fyzioterapeutka. 

 

Problém může vznikat už u krční páteře

Z krční páteře vycházejí nervové kořeny, které vedou do ramen, paží a prstů. Výhřez ploténky, degenerativní změny nebo zúžení prostoru pro nerv mohou způsobit bolest vystřelující z krku přes lopatku a paži, změnu citlivosti, slabost nebo pocit „neposlušné“ ruky. Na původ v oblasti krku může více ukazovat také zhoršení při otočení či záklonu hlavy. Bolest krční páteře ale nemusí být přítomná vždy. 

 

„Častou chybou je soustředit veškerou pozornost na zápěstí jen proto, že člověk brnění vnímá v prstech. Při vyšetření je potřeba sledovat celou dráhu nervu od krční páteře přes rameno a loket až k ruce. Jinak se může opakovaně řešit místo projevu, zatímco příčina zůstává výš,“ popisuje Gašpercová.

 

Jestliže se brnění objevuje na obou rukou, zasahuje také nohy nebo se přidávají problémy s rovnováhou a koordinací, je vhodné neurologické vyšetření neodkládat. Stejně tak je důležité řešit postupné slábnutí ruky, vypadávání předmětů, přetrvávající necitlivost nebo viditelné ubývání svalů. Tyto projevy mohou znamenat, že funkce nervu nebo míchy není ovlivněna jen přechodně. 

 

Úleva po protřepání nemusí znamenat vyřešený problém

 

Rychlá úleva po protřepání nebo spuštění ruky je uklidňující, sama o sobě ale neprokazuje, že šlo jen o přeležení. „Podobně se mohou zpočátku zmírňovat také příznaky útlaku nervu. Důležité je, zda se epizody opakují, prodlužují a začínají narušovat spánek nebo fungování během dne,“ doplňuje Kostka. Do vyšetření lze omezit polohy, které potíže spolehlivě vyvolávají, například spaní s rukou pod hlavou, výrazně ohnutým zápěstím nebo loktem sevřeným celou noc v ostrém úhlu. 

 

Při opakovaných nebo postupně se zhoršujících potížích začíná diagnostika neurologickým vyšetřením, při kterém se hodnotí citlivost, svalová síla, reflexy a koordinace. Elektromyografické vyšetření posuzuje funkci nervů a svalů, pomáhá lokalizovat poruchu a určit její závažnost. Při podezření na změny krční páteře může být doplněna magnetická rezonance, která zobrazí ploténky, páteřní kanál a okolní struktury. 

 

Jiný postup vyžaduje brnění nebo necitlivost, které vzniknou náhle a doprovází je slabost jedné paže, pokles koutku, porucha řeči, změna vidění, zmatenost nebo náhlá porucha rovnováhy. Taková kombinace může odpovídat cévní mozkové příhodě a je potřeba bez odkladu volat zdravotnickou záchrannou službu.