Kateřina Kostková 
Foto: Pixabay
Zevrubné prozkoumání nádoru plic by lékařům pomohlo přesně zacílit léčbu, a části pacientů tak prodloužit život o řadu let. Proto lékaři jednají se zdravotními pojišťovnami o rozšíření genetického testování tumoru. Dosud se vyšetřují tři základní geny, pneumoonkologové by jich uvítali více. K analýze by stačil jediný vzorek nádoru odebraný z plic, což pacienta dále nijak nezatíží a lékařům umožní vybrat nejúčinnější a zároveň nejšetrnější léčbu. Plicní karcinom je nejsmrtelnější rakovinou v Evropě, připomínají čeští pneumologové při příležitosti Světového dne rakoviny plic, který připadá na 1. srpna.
„Otestování cca 20 genů nově diagnostikovaných pacientů by nám pomohlo zjistit, zda má pacient mutaci, na niž lze léčebně zacílit, či jinou mutaci, která může ovlivnit účinnost a výběr léčby. Léků na karcinom plic stále přibývá a je třeba přesněji mířit a ‚nestřílet slepými‘. Nechceme pacienty zatěžovat mnohdy toxickou léčbou, pokud by jim nepomohla,“ vysvětluje doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň. Rozšířené testy by sice byly pro pojišťovny o něco dražší než ty současné, ale přispěly by k efektivnějšímu využívání moderní léčby. „Z podrobnějšího genetického testování by mohlo těžit přibližně 10 % pacientů,“ doplňuje lékař.
Rakovinou plic ročně onemocní 6 500 lidí a přibližně 5 300 pacientů na ni za rok zemře, přičemž důvodem je většinou pozdní záchyt tohoto typu onemocnění. O pozitivní změnu se přes čtyři roky snaží screening karcinomu plic, určený bývalým nebo současným kuřákům ve věku 55–74 let, kteří za život vykouřili alespoň 200 000 cigaret, tedy například krabičku cigaret denně po dobu 20 let. „Za dobu jeho existence prošly screeningem desítky tisíc lidí. Více než polovina zachycených nádorů byla v prvním či druhém stadiu, kdy se nemoc nijak neprojevuje a je obvykle ještě léčitelná,“ vysvětluje přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D. Podle ní by se měl screening stát v budoucnu součástí širší péče o plicní zdraví. „Při opakovaném vyšetření nízkodávkovým CT totiž nalézáme další zdravotní problémy, jako jsou například fibrózy, chronická obstrukční plicní nemoc, plicní hypertenze, bronchiektázie, ale také koronární kalcifikace a nálezy na štítné žláze a nadledvinách. I tyto nálezy si zaslouží sledování nebo léčbu,“ říká prof. Koziar Vašáková. „Měli bychom také uvažovat, zda do projektu nezahrnout i slabší kuřáky, či dokonce nekuřáky a zohlednit rodinnou anamnézu, zátěž okolního prostředí a řadu dalších aspektů.“
I když dominantní příčinou takřka všech plicních nemocí zůstává kouření, v poslední době se nádory stále častěji objevují u lidí, kteří cigaretu nevzali nikdy do úst. „Až 20 % pacientů s rakovinou plic nikdy nekouřilo. Mezi nekuřáky s rakovinou plic se častěji vyskytují ženy. Vznik plicního karcinomu u nekuřáků přisuzujeme třem důvodům: buď již mají jiné plicní onemocnění, jako je například CHOPN nebo plicní fibróza, které rakovině plic často předcházejí – jedná se o tzv. prekancerózy. Nebo mají ke vzniku nemoci vrozené, tedy genetické předpoklady. A třetí, nejpravděpodobnější příčinou je nezdravé prostředí, v němž dlouhodobě žijí nebo pracují,“ uvádí předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D. Podle lékaře se na vzniku nemoci spolupodílí například vdechování drobných částic velikosti menší než 2,5 mikrometru. „Takovým částicím jsou vystaveni lidé pracující v těžkém průmyslu, v dopravě, v chemických provozech. Velkým rizikem je zvýšená koncentrace rakovinotvorného plynu radonu v některých obydlích. V Česku mezi radonové oblasti patří například část Vysočiny, Karlovarsko, společná hranice středních, jižních a západních Čech,“ upozorňuje prof. Koblížek. U nekuřáků škodí plicím nejen pobyt v zakouřeném prostředí nebo v blízkosti kuřáků, ale i kontakt s prostory, kde se kouřilo dříve a zbytky kouře zůstávají v textiliích, nábytku či na stěnách. „Přestože řadu příčin odstranit nedokážeme, stále zůstává jedna, na niž vliv máme, a to je právě kouření. Kdyby se lidé vzdali cigaret, výskyt rakoviny plic v populaci by v několika letech dramaticky klesl,“ dodává prof. Koblížek.
