Life4you.cz - MP 
Pacienti, kterým selhalo srdce, by měli ideálně do dvou týdnů po propuštění z nemocnice k ambulantnímu kardiologovi na kontrolu. Jen tak mohou snížit riziko vážných komplikací v podobě opakované hospitalizace nebo opětovného zhoršení nemoci. To se ale na mnoha místech ČR neděje. Do nemocnic se vrací do 30 dnů po propuštění přibližně čtvrtina pacientů se srdečním selháním, do 6 měsíců až polovina z nich. Situaci by měla změnit nově budovaná síť specializovaných ambulancí srdečního selhání. Kardiologové o ní budou mluvit tento víkend v Brně na XXVII. výroční konferenci České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.
„Pacientů se srdečním selháním neustále přibývá. Důležité je, abychom jim nasadili léčbu včas a poté jejich zdravotní stav pravidelně kontrolovali a léčbu průběžně upravovali – optimálně ve specializovaných ambulancích srdečního selhání. Péče o ně musí být komplexní a musí začít co nejrychleji po propuštění z nemocnice,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a zároveň předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.
V Česku žije přibližně 400 000 lidí se srdečním selháním. Odborníci očekávají strmý nárůst počtu pacientů – v roce 2030 jich podle jejich odhadů bude více než 600 000 a o deset let později už téměř 900 000. Důvodem je kromě špatného zdravotního stylu Čechů zejména stárnutí populace. Riziko srdečního selhání s přibývajícím věkem roste, podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR mu čelí přibližně 25 % lidí starších 75 let.
„Na tuto situaci musíme být připraveni včas, i proto je jedním z cílů Národního kardiovaskulárního plánu zajištění regionální dostupnosti specializované ambulantní péče,“ vysvětluje místopředseda České kardiologické společnosti a přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. „O pacienty se srdečním selháním by se měli po návratu z nemocnice starat ambulantní kardiologové, kteří mají s léčbou nemocí srdce zkušenosti,“ dodává. Pravidelně podle něj nejenom kontrolují nebo upravují léčbu nemocných. Monitorují také jejich laboratorní výsledky, hlídají hmotnost nebo to, jestli mají dostatek železa. „V mnoha velmi přetížených ambulancích na takovou péči chybí zejména čas. Velkou práci mohou zastat i vyškolené sestry, těch je ale mnohde nedostatek,“ doplňuje prof. Linhart.
Pokud pacienti po srdečním selhání na kontroly ke specialistům nechodí, hrozí jim vážné zdravotní komplikace. Asi čtvrtina z nich se v takovém případě vrací do nemocnic už do 30 dnů po hospitalizaci a přibližně 50 % do 6 měsíců po propuštění. „Dochází u nich k akutnímu zhoršení zdravotního stavu, které provází typicky dušnost nebo otoky. Rychle pak hledají lékařskou pomoc. Každý pobyt v nemocnici kvůli selhání srdce snižuje dobu jejich přežití. Po třetí hospitalizaci už to nejsou ani dva roky,“ upozorňuje prof. Krejčí.
Specializované ambulance srdečního selhání ale v tuzemsku nejsou dostupné ve všech regionech. Kardiologové se proto snaží vybudovat síť odborných ambulancí, která by rovnoměrně pokryla celé Česko. Řešit to budou na nadcházející konferenci v Brně. „Zatím fungují především ve větších nemocnicích s kardiocentry. Naším cílem je, aby pacienti ve všech regionech ČR věděli, na kterého specialistu se po hospitalizaci mohou obrátit, a nemuseli za ním jezdit daleko,“ říká prof. Krejčí. „Je to běh na delší trať. Seznam odborných ambulancí bychom ale rádi zveřejnili co nejdříve,“ uzavírá předseda České asociace srdečního selhání.
Více informací o srdečním selhání lze najít na www.srdcedycha.cz.
