Zápal plic ohrožuje tisíce. Čechů ročně Ročně na něj více než dva tisíce lidí zemře
Markéta Pavelková 
Foto: Pixabay
Kašel, horečka, schvácenost, někdy i bolest na hrudi – to vše může znamenat zápal plic, odborně zvaný komunitní pneumonie (CAP).
Jen v České republice jím ročně onemocní 115–120 tisíc lidí a více než dva tisíce z nich kvůli němu zemře. Přestože jde o jedno z nejčastějších infekčních onemocnění dýchacích cest, mnoho pacientů podceňuje první příznaky a k lékaři přichází pozdě. Odborníci upozorňují, že včasná diagnostika a nasazení cílené léčby zásadně zlepšuje prognózu nemocných. Tématu se budou věnovat i odborníci na XXXIII. moravskoslezských pneumologických dnech, které startují tento pátek.
„Komunitní pneumonie je zánět plic, kterým se lidé nakazí v běžném prostředí – doma, v obchodě, v kině, na koncertě nebo třeba v nákupním středisku. Nejde tedy o nemoc získanou ve zdravotnických zařízeních (v tom případě hovoříme o nozokomiální pneumonii), ale v každodenním životě,“ vysvětluje MUDr. Petr Jakubec, Ph.D., přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc.
Onemocnění se přenáší kapénkami. „Bakterie jsou všude kolem nás, a když je vdechneme, může se nemoc rozvinout. Neznamená to ale, že onemocní každý – často k tomu musí přispět oslabení organismu, únava, stres nebo přítomnost jiné chronické nemoci,“ dodává lékař.
V České republice patří zápal plic k velmi častým onemocněním, s ročním výskytem přibližně 115–120 tisíc případů. Nejčastěji se objevuje v podzimních a zimních měsících, kdy lidé tráví více času v uzavřených prostorách a jejich imunitní systém je oslabený. Komunitní pneumonie se může objevit u kohokoliv, nejvíce však ohrožuje starší osoby a chronicky nemocné pacienty. „Nad 65 let prudce stoupá riziko onemocnění, nad 75 let ještě výrazněji a pacienti nad 85 let jsou ohroženi nejvíce. Rizikovou skupinou jsou i lidé s chronickými nemocemi srdce, plic, ledvin či s cukrovkou a pacienti s oslabenou imunitou – například po transplantaci, s nádory nebo autoimunitními nemocemi,“ říká MUDr. Jakubec. Mezi typické projevy komunitní pneumonie patří horečka, kašel (suchý nebo s vykašláváním hlenu, někdy i krve), bolest na hrudi, dušnost a celková schvácenost. „Abychom mohli říct, že pacient má zápal plic, musí být přítomny klinické příznaky a na rentgenovém snímku hrudníku také jasné změny. Pokud má pacient jen horečku a kašel, ale rentgen je čistý, jde o zánět průdušek, nikoliv plic,“ vysvětluje MUDr. Jakubec. Onemocnění lze často odhalit i v ordinaci praktického lékaře, kde typické příznaky často doplňuje poslechový nález nad postiženou oblastí plic, zachytitelný pomocí fonendoskopu.
Základem léčby je antibiotická terapie. „U dospělých pacientů jde nejčastěji o bakteriální záněty, proto nasazujeme antibiotika. U dětí bývají zápaly plic často virové, a tam je léčba spíše podpůrná – kapačky, léky proti horečce, proti kašli a podobně, protože jen proti malému počtu virů existuje přímá protivirová léčba,“ vysvětluje MUDr. Jakubec. Průběh a způsob léčby závisí na závažnosti stavu pacienta. Zatímco mladší a jinak zdraví lidé s mírnými příznaky se mohou léčit v domácím prostředí, starší pacienti s více chronickými onemocněními, velkými obtížemi např. s nízkým krevním tlakem nebo nedostatkem kyslíku v krvi, zpravidla vyžadují hospitalizaci a komplexní nemocniční péči, včetně nitrožilního podávání antibiotik.
V posledních letech se přístup k léčbě mění v důsledku narůstající rezistence bakterií na některé běžně používané antibiotické přípravky. „Některá antibiotika, která byla před lety účinná, už dnes na určité původce nezabírají. Proto došlo ke změně doporučených postupů. Změnila se volba antibiotik, aby byla léčba co nejúčinnější,“ říká MUDr. Jakubec. Přestože je zápal plic léčitelný, zůstává jednou z nejnebezpečnějších infekcí dýchacích cest. „Obecně na zápal plic v České republice umírá ročně kolem 2 000–2 300 lidí. Jsou to především senioři a lidé s dalšími závažnými nemocemi,“ shrnuje MUDr. Jakubec. Bez včasné léčby může komunitní pneumonie vést k vážným komplikacím, mezi které patří poškození plicní tkáně, vznik hnisavých dutin v plicích, zánět pohrudnice nebo rozšíření infekce do krevního oběhu, tedy sepse. „Tyto stavy mohou být život ohrožující a pacienti pak vyžadují intenzivní péči,“ uzavírá MUDr. Jakubec.
