Češi jsou „šampioni“ v nemocech srdce – v době covidu navíc zanedbávají prevenci

Namísto toho, aby si ve stáří užívali zasloužený odpočinek, běhají po doktorech a z platíček loupají čím dál více léků. To je podle českých kardiologů případ Čechů, kteří jsou na špici ve výskytu kardiovaskulárních onemocnění v Evropě. Přes veškeré snahy lékařů právě choroby srdce a cév způsobují více než 40 % úmrtí v Česku. Kardiologové situaci připisují zejména nezdravému životnímu stylu a varují před zanedbanou prevencí v dobách pandemie – ta se podle nich tvrdě projeví v následujících letech. I o tom hovořili na konferenci Prague Prevention 2022 na konci ledna.

 

„Nyní v době největšího náporu pandemie nám pacienti ruší až 50 % preventivních kontrol. Akutní snížení ale není největší problém, spíše to, že pacienti se budou k prevenci obtížně vracet, což bude mít nepochybně negativní dopad do budoucna. Podcenění prevence je přitom náš největší nepřítel,“ varuje předseda České asociace preventivní kardiologie České kardiologické společnosti (ČKS) prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. V roce 2020 například klesl počet měření hladiny cholesterolu o téměř 40 %. Přitom vysoká hladina cholesterolu je jednou z nejčastějších příčin kardiovaskulárních onemocnění. Právě rostoucí hladina krevních tuků je podle prof. Vrablíka jedním z nepochybných důsledků pandemického životního stylu. „Česko celkově ztloustlo, zvýšila se spotřeba alkoholu a lidé se méně hýbou. To je něco, co budeme napravovat celou řadu let. I kvůli tomu, že hranice optimální hladiny cholesterolu v krvi se podle nejnovějších poznatků neustále snižuje, se více než 50 % české populace nyní pohybuje v nezdravém pásmu,“ říká. Podle prof. Vrablíka navíc klesá věk pacientů, kterým lékaři předepisují léky na snížení cholesterolu, výjimkou už nejsou ani třicátníci.

Úmrtnost na kardiovaskulární nemoci v Česku sice dlouhodobě klesá, za posledních 35 let o přibližně 45 %, přesto je ve srovnání s Evropou stále nejvyšší. Češi se také v průměru dožívají vyššího věku. „Snížení úmrtnosti a prodloužení života je však jen jedna část rovnice. Uvědomme si, že průměrný věk výskytu infarktu u mužů je nyní 65 let, takže pacient sice přežije, ale dalších 20 let života stráví v nemoci. Nemluvě o tom, že k více než 15 % infarktů dochází už po padesátce, tedy stále v produktivním věku. Češi bohužel dostávají infarkty velmi brzy, a tím pádem si nemohou užívat závěr života. Něco jako zdravé stáří zde prakticky neexistuje,“ popisuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda ČKS. Potvrzují to i data Eurostatu (Statistického úřadu Evropské unie), podle nichž svůj zdravotní stav pozitivně hodnotí pouze třetina Čechů nad 65 let. Příčina neveselé situace je podle lékařů jasná – nezdravý životní styl a nedostatečná prevence. „Příliš solíme, přátelíme se s alkoholem, mnoho lidí stále kouří. Jíme také málo zeleniny a schází nám pohyb. Z toho pramení velké problémy s vysokým tlakem, hladinou cholesterolu a obezitou. Ve všech těchto kategoriích jsme na předních místech mezi evropskými státy,“ vypočítává prof. Linhart. „Na problémy ve stáří si lidé zadělávají už kolem čtyřicítky. Minimum prevence by mělo spočívat alespoň v tom, že lidé nekouří, hýbou se a netloustnou. Také si hlídají svůj tlak, cholesterol a chodí na preventivní prohlídky. Svým pacientům vždy říkám, že pokud nemají čas na zdravý životní styl, musí si udělat čas na to být nemocný.“

Zdravotní problémy jsou podle něj podmíněny i socioekonomickou situací v jednotlivých regionech Česka. Kupříkladu v Ústeckém a Karlovarském kraji, které jsou v tomto směru znevýhodněné, je tak naděje na dožití o tři roky kratší než v Praze nebo Středočeském kraji.