Markéta Pavelková 
Foto: Pixabay
Většina lidí si přeje být očkována u svého praktického lékaře. Více než polovina občanů by navíc ocenila, kdyby jim mohl praktik vydat potřebné léky v ordinaci. Vyplývá to z reprezentativního sociologického výzkumu společnosti INRES, který na konci loňského roku mapoval postoje občanů ČR ke zdravotnictví a zdravému životnímu stylu.
„Opakovaný výzkum dlouhodobě ukazuje, že většina lidí je spokojena s péčí a časem, který jim praktický lékař věnuje. Od roku 2015 převažuje stabilní důvěra v praktiky,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. Sociologický výzkum ukázal jasnou preferenci očkování u praktických lékařů před lékárnami: téměř 83 % lidí si přeje být očkováno u praktika nebo specialisty, případně v očkovacím centru. Pouze 3,4 % respondentů souhlasilo s očkováním v lékárnách. „I kdyby v lékárnách dostali vakcínu na chřipku všichni zájemci, s proočkovaností to nepohne. Tu změní k lepšímu pouze komplexní změna celého systému vakcinace v ČR. Spočívá v tom, že necháme očkovat všechny lékaře, umožníme očkování v nemocnicích, úhradu vakcíny proti chřipce všem pojištěncům, nebo alespoň lidem od 40 let. Je potřeba umožnit samostatně očkovat i sestrám v domácí péči a v pobytových zařízeních sociálních služeb. K tomu je třeba dlouhodobě přesvědčovat ty, kteří váhají, moderní, nenásilnou a na konkrétní skupiny pacientů cílenou marketingovou kampaní. Tu by měl iniciovat Státní zdravotní ústav,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka.
Připomíná také, že letos vakcíny na chřipku došly, přestože lidé ještě zájem naočkovat se měli. „Není možné, aby ekonomická rizika spojená s objednávkou vakcín nesly pouze ordinace praktických lékařů. A je špatné, že farmaceutické firmy do ČR nepřivezou relevantní množství vakcín nad rámec objednávek praktických lékařů, které navíc musí být uzavřeny už rok předem. Tento začarovaný kruh je skutečnou bariérou, která brání zlepšení proočkovanosti proti chřipce. Přestože na ni upozorňujeme řadu let, ministerstvo zdravotnictví ji neřeší. Převzít finanční garanci za vakcíny, které se dovezou nad rámec objednávek ordinací, by měl stát,“ pokračuje MUDr. Šonka. Obě společnosti sdružující praktické lékaře v ČR souhlasí, že by větší proočkovanosti pomohlo, kdyby vakcíny proti chřipce mohly podávat i jiné specializace. „Nevidíme žádný důvod, proč v současné době nemohou očkovat například internisté, geriatři, kardiologové nebo pneumologové, zapojit je třeba také sestry, které jsou k očkování plně kvalifikované, na rozdíl od lékárníků,“ podotýká doc. Býma.
Podle MUDr. Ilony Hülleové, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, plní praktický lékař často funkci psychologa. „Rodičům malých dětí a dospívajícím vysvětlujeme, proč je důležité nechat dítě očkovat proti té či oné nemoci a kdy je vhodné očkování provést. Stejně tak vysvětlujeme adolescentům, co z očkování je vhodné doplnit dle jejich věku a zdravotního stavu. Ještě stále bojujeme s opatrným přístupem české veřejnosti a někdy i s předsudky, které se snažíme za pomoci faktů rozptýlit,“ vysvětluje MUDr. Hülleová. Právě skepse Čechů k očkování stojí podle zdravotníků za nízkou proočkovaností populace, která se v případě chřipky pohybuje jen kolem 7 %.
Lidé se ve výzkumu INRES ohradili proti provádění prevence a screeningu v lékárnách. Většina (65,7 %) si přeje, aby je prováděl lékař, který k tomu má kvalifikaci, a v ordinaci, která poskytuje pro tato vyšetření klid a důvěryhodné zázemí. Lékárník podle těchto respondentů do prevence a screeningu vstupovat nemá. Z dalších dat sociologického výzkumu vyplynulo, že by více než polovina respondentů přivítala výdej všech, nebo alespoň některých léků v ordinaci praktika (50,7 %). „Jedním z důvodů může být to, že lékárenské řetězce systematicky zaměňují námi předepsaný lék za jiný, pouze proto, že na něm mají vyšší marži. Podle našich zkušeností o důvodech záměny pacienty mnohdy ani neinformují. Zejména seniory to mate a mnohdy pak omylem užívají dva léky s jiným názvem, ale stejnou účinnou látkou. Naši pacienti si také stěžují na to, že musí často do lékárny s jedním receptem dvakrát, protože lékárna nemá dostatečné množství předepsaného léku a musí ho objednávat. To komplikuje život starším a handicapovaným a pacientům ve venkovských oblastech, kteří musí do lékárny cestovat řadu kilometrů. Vadí jim také, že jim v lékárně při výdeji léků na recept nabízejí potravinové doplňky, které nepotřebují a znamenají pro ně zbytečný finanční výdaj. Zejména senioři mají problém tomuto tlaku čelit,“ dodává MUDr. Šonka. To potvrdil i výzkum: největší část respondentů (38,5 %) uvedla, že se jim při vyzvedávání léků na recept často stává, že jim lékárník z vlastní iniciativy nabídne také potravinový doplněk. Dalších 34,2 % dotázaných tuto zkušenost uvádí výjimečně.
Možnost mít a vydat léky na akutní stav by uvítali dětští lékaři. „Když k nám přijde maminka s dítětem ve zhoršeném akutním stavu, bylo by přínosné, kdybychom mohli rovnou vydat například potřebná ATB, případně lék proti zvracení nebo sirup na sražení horečky,“ doplňuje MUDr. Hülleová.
Sociologický výzkum probíhal od 18. 11. 2025 do 7. 12. 2025, zúčastnilo se jej 1 805 respondentů (879 mužů a 926 žen) ve věku 15 let a více, reprezentativně vybraných z populace ČR.
