Markéta Pavelková 
Foto: Pixabay
Přibližně 500 ordinací praktických lékařů bude v následujících dvou letech sledovat 5 000 pacientů s nově diagnostikovanou cukrovkou 2. typu nebo prediabetem. Zapojí se totiž do pilotního projektu Podpory časné diagnostiky rakoviny slinivky břišní v České republice. Vyšetřovat začnou nejspíše už letos v červnu. Projekt na letošním XX. kongresu primární péče přijede osobně podpořit prezident České republiky Petr Pavel spolu s první dámou Evou Pavlovou.
„Rakovina slinivky patří mezi nejzávažnější onkologická onemocnění, často probíhá velmi rychle a bývá zachycena pozdě. I z rodinné zkušenosti vím, jak zásadní je včasná diagnostika a kvalitní péče. Proto považuji za důležité podporovat všechny iniciativy, které vedou k jejímu dřívějšímu odhalení, k lepší informovanosti veřejnosti i k posílení role zdravotníků, kteří se o pacienty starají,“ říká prezident České republiky Petr Pavel.
Podle prof. MUDr. Miroslava Zavorala, Ph.D., předsedy Komise pro podporu diagnostiky a léčby rakoviny slinivky břišní Ministerstva zdravotnictví a odborného garanta pilotního projektu může
nově vzniklý diabetes v některých případech souviset s onemocněním slinivky. „V době stanovení diagnózy rakoviny slinivky břišní má poruchu metabolismu glukózy přibližně
75–86 % pacientů,“ vysvětluje prof. Zavoral. „Na rozdíl od jiných nádorových onemocnění dnes neexistuje žádný relevantní program časné detekce rakoviny slinivky břišní. Screening a časná diagnostika tohoto onemocnění nebyly dosud uspokojivě vyřešeny nikde na světě.“
Cílem projektu je tak podle prof. Zavorala ověřit, zda praktičtí lékaři dokážou u vybraných rizikových skupin obyvatelstva, například s nově diagnostikovaným diabetem v populaci starší 60 let, zachytit rakovinu slinivky v časném stadiu už ve svých ordinacích. „Pokud se to podaří, může to zásadně zlepšit prognózu těchto pacientů. Projekt není pouze o samotném vyšetření pacientů, ale o pilotním ověření komplexního diagnostického algoritmu, který by mohl být v budoucnu zaveden do běžné klinické praxe. Zároveň zásadně posiluje roli praktických lékařů, kteří se stávají klíčovým článkem v časné detekci tohoto onemocnění,“ říká prof. Zavoral.
Z celkového počtu 5 000 sledovaných osob odborníci očekávají, že zachytí přibližně 20 až 30 případů rakoviny slinivky břišní během dvou let. Součástí projektu je také hodnocení nákladové efektivity. Časný záchyt onemocnění by totiž mohl dle odborníků výrazně snížit náklady spojené s léčbou pokročilých stadií.
Každý rok lékaři objeví více než 2 500 nových případů rakoviny pankreatu a ročně na tuto nemoc umírá přibližně 2 200 až 2 300 lidí. Pětileté přežití se u této diagnózy pohybuje pouze kolem 6–9 %. Odborníci proto hledají způsoby, jak situaci zlepšit. „Ordinace s největším počtem diabetiků, které by se mohly do projektu zařadit, vybere ÚZIS. K účasti také vyzve členy naší Sekce pro diabetes mellitus a obezitu,“ dodává doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Praktici pak osloví pacienty, a pokud ti budou souhlasit, odeberou jim krev a odešlou je na zobrazovací vyšetření, aby ověřili, zda slinivka nevykazuje podezřelé změny. „Cílem je zjistit, zda bychom časná stadia této zákeřné nemoci mohli do budoucna detekovat už v našich ordinacích, a umožnit tak pacientům včasnou léčbu, která má mnohem větší šanci na úspěch,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka.
Projekt realizuje Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Potrvá do června 2028.
V tuzemsku už v současné době běží i výzkumný program HEPACAS, do něhož jsou zapojena specializovaná zdravotnická centra po celé republice. Podle prof. MUDr. Ondřeje Urbana, Ph.D., přednosty II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc prošlo vyšetřením téměř 500 lidí se zvýšeným rizikem vzniku nádoru slinivky.
