České pivo pošpanělsku

Od pultu přímo na ulici. Tak se ve Španělsku tradičně podává jídlo a pití a přímo na ulici se také vychutnává. Ostatně místní venku tráví většinu roku. „Když na pár týdnů přijde ochlazení, raději si vezmou teplejší oděv, než by zůstali doma,“ komentuje sympatické návyky Španělů český rodák David Franke. V centru Valencie otevřel podnik, který nese jméno Rodinného pivovaru Bernard.

 

Nový Bernard Bar Valencia je na dohled od hlavní tržnice. „Chodí k nám turisté, ale především místní a lidé z kanceláří, kterých je kolem plno. Jestli máme štamgasty? Jsme tu krátce, ale některé hosty už poznáváme,“ usmívá se David Franke, když srovnává zákazníky nového podniku v centru a Bernard Pubu, který otevřel před rokem a půl nedaleko pobřeží Středozemního moře. „Tam chodí i studenti vysokých škol z okolí a také zde žijící Češi, Slováci a Poláci. Je tu silná slovanská komunita.“

 

Překvapení? Ouška a tlusté sklo

„Zdejší zákazníci jsou zvyklí na tenkostěnné sklenice, ty naše s ouškem a silnými stěnami jsou pro ně exotické. A téměř výhradně pijí z třetinek, do půllitru si nechávají čepovat jen zřídka,“ říká s tím, že ve Španělsku jsou obvyklá méně chmelená piva s vyšším obsahem alkoholu, než jaká se vaří u nás. „Když ochutnají naše pivo, vracejí se. Je prostě pitelnější.“

 

Hit je pivo a brambory

V obou franšízových provozovnách Rodinného pivovaru Bernard standardně nabízí tři druhy piva, v nejsilnější letní sezóně bývá nabídka širší. Bernard Bar se orientuje především na nápoje, Bernard Pub nabízí i plnohodnotnou kuchyni. Španělům a turistům z celého světa zde připravují téměř výhradně česká jídla, knedlíky, výpečky, utopence, nakládaný hermelín, nechybí jídla bez masa a saláty.

 

„Do nabídky jsme museli zahrnout i zdejší oblíbené pečené brambory podávané se dvěma druhy omáček. Španělé si je dávají k pivu. Doma v Čechách by to asi jen tak někoho nenapadlo, ale tady si toto jídlo k pivu automaticky objednávají i Češi,“ usmívá se David Franke.

Přes Polsko do Španělska

Před lety David Franke pracoval v Polsku, odkud ho pracovní povinnosti zavanuly do Španělska. Líbilo se mu tady, usadil se tu, ale chybělo mu české pivo. „Nechávali jsme si ho sem vozit od přátel. A když se naskytla příležitost mít tu vlastní podnik, rozhodl jsem se pro oblíbenou značku,“ vypráví David Franke příběh prvního Bernard Pubu ve Španělsku.

 

Přál si, aby hospoda byla v maximální míře původní, česká. Většina nábytku a vybavení je proto vyrobena v Čechách, na 2 000 km vzdálenou adresu vše odvezl plně naložený kamion. Podobný scénář se opakoval u nového Bernard Baru, který vznikl v rekordně krátkém čase. Od podpisu do otevření podniku uběhlo pouhých 36 dní. „Spoustu lidí, od řemeslníků přes grafiky po manažery z pivovaru, odvedlo během několika dní obrovské množství práce. Nic nebyl problém.“

 

Českému podnikateli v podnikání ve Valencii pomáhá manželka Jana a syn Nataniel. „Nečekají na úspěch doma, dali se se mnou do práce. Bez nich bych to měl hodně těžké. I tady je velký problém nedostatek personálu v gastronomii a jsou pro mě samozřejmě i psychickou oporou, když mi někdy chybí síly,“ nezapomíná David Franke na své nejbližší.

Měkká franšíza dává prostor pro originalitu

Aktuálně je celkem 14 franšízových podniků Bernard, z toho jeden na Slovensku a dva ve Španělsku.

Šest Bernard Barů se zaměřuje především na nápoje a drobné občerstvení, osm Bernard Pubů má i plnohodnotnou kuchyni.

 

Podniky spojuje značka piva, vzhled a kvalita sortimentu, ale dva stejné provozy nenajdete. Jde o tzv. měkkou franšízu, která nabízí originalitu. V žádné provozovně např. nejsou stejné jídelní lístky, pivovar nediktuje centrálně, co vařit, od koho nakupovat suroviny, jaké nealkoholické nápoje provozovna nabízí apod. To tzv. „tvrdé“ franšízy neumožňují.